Básničky, příběhy, obrázky... na Blog.cz

Američani pošlou špičkovýho tajnýho agenta do čech, aby zjistili stav českýho vysokýho školství. Vyšlou tedy prvního z nich. Agent jde na přednášky, ale hned první den je odhalen, tak se musí vrátit zpět do Ameriky. Tam se ho ptají: "Co tady deláš? Jak to, že te odhalili?"
A on říká: "No, byl jsem na přednášce, všichni tam spali, jen já jsem dával pozor..."
Američani tedy vyšlou druhého špičkového agenta, kterej je již náležitě poučen. Ten se do Ameriky vrátí po týdnu. Oni se diví, jak to, že se vrátil tak brzo, i když byl poucenej. On ríká: "No, byl jsem na prednášce, všichni tam spali, spal jsem taky. Pak se šlo do hospody, všichni hulili a chlastali, jen já ne, a tak me odhalili..."
Američani tedy vyšlou třetího špičkovýho agenta, kterej je náležitě poučen. Ten se vrátí po pul roce. Američani se diví: "Jak to že ses vrátil, kdyžs tam vydržel tak dlouho?"
A on ríká: "No, šel jsem na prednášku, všichni tam spali, spal jsem taky. Pak se šlo do hospody, všichni hulili a chlastali, hulil jsem a chlastal taky, no pak prišlo zkouškový, všichni to udělali a me vyhodili..."

Matka telefonuje učitelce: "Prosím vás, nedávejte dětem úlohy z matematiky, ve kterých láhev piva stojí korunu osmdesát. Manžel pak nemohl celou noc usnout!"

Bylo jednou jedno království, a tomu království vládnul moudrý král. Ten král byl dlouhou dobu svobodný otec. Měl jedinou, pravděpodobně i vlastní, dceru jménem Sněhurka. Byla to krásná dívenka s alabastrově bílou pletí od prášku do pečiva a jasně modrýma očima se zarudlým bělmem, protože mezi jejím salonkem a chodbou byly masivní lítací dveře. Měla nádherné husté řasy - na každém oku nejméně 2. Budila dojem citlivé osoby, neboť v koutku se jí neustále leskla slza. Její krásně tvarovaný nosánek bambulovitého tvaru překrýval uzardělé rty mrtvolné barvy. Dívčin půvab podtrhovala mohutná kštice - 3 černé vlasy, které si každé ráno pročesávala svým zlatým kartáčem.

Jednoho dne se král oženil. Byl to prostý civilní sňatek s nějakými těmi ubohými 500 hosty. Sněhurčina macecha byla zlá ! Každý večer zavelela "Vyčůrat, vyčistit zuby a spát !" Takhle zlá macecha měla podlézavé zrcadlo. Pokaždé, když se před něj postavila, osleplo, aby královna neviděla svůj plnovous. Proto se musela uchýlit k jiným sdělovacím prostředkům.

Hned nato, co Sněhurka odešla do sklepa, kam chodila z léčebných důvodů proti astma, spát, macecha ve svém pokoji odkryla trezor za obrazem Mony Skřeta od da Vincka, vyndala kouzelnou učebnici biologie, řkouce:

"Žule, žule, bižule, ty nevděčná knížko, řekni, kdo je nejdokonalejší člověk. S postavou pevnou složenou z dokonalých eukaryotních buněk, s páteří rovnou jak šikmá věž v Pise a myslí bystrou a jasnou jak benzínová studánka, kde plynový je les, kde stačí škrtnout zápalkou a letíš do nebes."

Knížka se zachvěla, zavrzala, zaskřípěla a nalistovala léty opotřebovanou stránku svých znalostí, kam napsala: "Už 17 let ti píšu, že je to Sněhurka. To je takový problém to pochopit, nebo potřebuješ kontaktní čočky ?"

Královnu jako vždy popadl vztek s takovou intenzitou, že vypadala jako při záchvatu padoucnice. Když se uklidnila, začala osnovat, spřádat a plánovat, jak se půvabné nevlastní dcerušky zbavit. Poté, co shlédla comixový seriál o Šmoulech v Rudém právu, Sněhurčin osud byl zpečetěn. Starý hajný ji zavedl do lesa a tam ji ponechal. Tajně doufal, že ji potká stejný osud jako Mauglího. Sněhurka šla lesem, a když opustila hranice rezervace, vzdala se naděje, že se hajný vrátí. Čím dále šla, tím více se místo kolem ní začalo podobat deštným pralesům. Tu visel z liány had, tu běžel lev požírající mršinu zebry, a čas od času na ní zaútočil nějaký ten orel skalní.

Když vyšplhala až k úpatí Kilimandžára, objevila malou chaloupku. Aby ji nikdo nemohl překvapit, postavila se před dveře a rázně je rozkopla. Uvnitř sedělo 7 trpajzlíků na zemi kolem ohně. Neměli nic než své šaty.

Dobrotivá Sněhurka se nemohla na jejich životní úroveň pod ostrým minimem dívat. Jako pravá venkovanka z New Yorku započala své dílo tím, že každému předurčila nějakou práci. Tomu kácet stromy, tomu vyplevelit zahrádku. Třetí vykonával tesařské a pokrývačské práce. Čtvrtý se postaral o zavedení elektřiny. Pátý byl zedník, který míchal maltu na dům a ve volném čase dělal asfaltovou cestu. Co kdyby tam někdy vedla dálnice ! Šestý se postaral o šití, pletení a háčkování, zatímco sedmý byl uzavřen v kuchyni a jeho jediný výběh byl do spíže. Sněhurka však měla nej, nej, nejdůležitější úkol ze všech. Na všechny dohlížela.

Pod jejím vedením dokázali trpajzlíci upravit chaloupku tak, že vypadala jako ruské velvyslanectví.

Mezitím macecha, která na mučidlech vymámila z hajného, že Sněhurka žije, spáchala plán, jak se zbavit půvabné dívenky. Převlékla se za vojína US army a sehnala si pytlíček lentilek a smrtelnou dávku heroinu, na kterou nebyla Sněhurka zvyklá. Drogu vpašovala do lentilek, a ještě se pojistila lahví Gorbatschow vodky.

Cestu do pralesa našla snadno, neboť tudy vedla silnice, jež vytvořil pátý trpajzlík se svým buldozerem značky LEGO. Vyčíhala si dobu, kdy byli trpajzlíci pryč a důvěřivá Sněhurka zůstala sama doma. Jakmile dívenka spatřila mužně a sexy vypadajícího vojáka, začala žadonit, aby u nich zůstal na noc. Ale ten neopětoval její touhy, jen jí nabídl sladké bonbóny, vodku na utišení žalu a sprostě zmizel. Zhrzená Sněhurka oblízla všechny bonbóny z pytlíku, vodku vypila na ex a upadla do komatu. Když se trpajzlíci večer vrátili a našli jí na zemi, zajásali: "Už je to tady ! Už je to tady ! Konec Sněhurčiny Diktatury !" Z vděčnosti k tomu, kdo to udělal, vyrobili skleněnou rakev a svého bývalého samovládce do ní uložili. Poté, co vykonali dlouhou smuteční hostinu - trvala asi dva týdny, si zhluboka oddechli.

Ovšem předčasně.

Za pár let se tu objevil princ. Dozvěděl se o osudu nešťastné krásky, když při tažení proti jejímu otci vybrakoval hrad a našel kouzelnou učebnici. Trpajzlíci na něj vyvinuli takový psychický nátlak, že jim rozvášněný princ slíbil, vzít si Sněhurku za manželku, jestliže mu prozradí místo, kde odpočíval v pokoji.

Prozíraví malí lidé ji již před lety před pohřbem mumifikovali, takže byla dosud v zachovalém stavu. Jak ji princ uviděl, zalitoval, že není v rozkladu (určitě by vypadala líp). Ale královské slovo je královské slovo. Na místě byl vykonán svatební obřad a hned nato si princ odvezl svou mladou krásnou novomanželku domů, kde pro ni měl připravenou zvláštní lednici.

Konec

Večer jdou dva kamarádi z divadla. Na ulici dojdou velmi přitažlivou dívku, krásně oblečenou.
Jeden se otočí k druhému a řekne "Za noc s ní bych byl ochoten dát 50 dolarů".
K jejich překvapení dívka poznámku zaslechne a řekne: "Tak to beru".
Muž ji doprovodí domů a stráví s ní noc.
Ráno jí dá 25 dolarů. Ona žádá zbytek a vyhrožuje, že to dá k soudu. On se jí vysměje: "To jsem zvědav jak to u soudu podáš".

Příští den opravdu dostane obsílku k soudu (je vidět, že to není u nás). Spěchá za svým advokátem a podrobně mu vše vypoví. Advokát mu řekne: "Soud by se asi přiklonil na její stranu, ale bude zajímavé jak to předloží.
Po obvyklých procedurách dívčin advokát osloví soudce: "Vaše ctihodnosti, moje mandantka vlastní malou nemovitost, zahrádku obklopenou hustými křovinami. Domluvila se s odpůrcem, že mu pozemek na pevně stanovenou dobu pronajme za 50 dolarů. odpůrce zahrádku využíval v souladu s dohodnutým účelem, ale poté zaplatil mé mandantce pouze 25 dolarů. Nájemné nebylo nepřiměřené, neboť omezilo mou mandantku ve využívání vlastnického práva k nemovitosti. Proto žádáme, aby soud rozhodl, že odpůrce je povinen zbývající částku doplatit."
Na odpůrcova advokáta to učinilo dojem a pobavilo ho to. Proto změnil připravenou obhajobu: "Vaše ctihodnosti, můj klient připouští, že žalobkyně vlastní krásnou nemovitost, že si ji pronajal a že mu z této dohody vyplynulo potěšení. Můj mandant však na pozemku objevil studánku, obložil ji vlastními kulatými kameny, zasunul do ní hadici a instaloval pumpu. To vše z vlastní iniciativy. Žádáme, aby soud uznal, že zmíněná vylepšení vyrovnávají část dohodnutého nájemného a rozhodl ve prospěch odpůrce."
Advokát dívky vznesl námitku: "Vaše ctihodnosti, moje klientka uznává, že odpůrce na pozemku skutečně nalezl studánku a provedl uvedená vylepšení. Kdyby však o existenci studánky předem nevěděl, pozemek by si jistě nepronajal. Kromě toho po ukončení pronájmu odpůrce odnesl své kameny, vytáhl hadici a odnesl si pumpu. Toto vybavení táhl křovinami a navíc otvor do studánky nechal větší, než byl původně, tím jej učinil snadno přístupný dětem. Doufáme proto, že soud rozhodne v náš prospěch."
A rozsudek byl jasný.

Hned první den svlékne šaty a začne se procházet klubem.

Kolem něj prochází krásná vnadná blondýnka a muž dostane erekci. Dívka k němu přijde a říká: "Volal jsi mě?"

"Ne, proč myslíš?" Ptá se muž.

"Tak to asi musíš být v klubu nový. Tak tedy dovol, abych Ti to vysvětlila.

Víš, tady je takové pravidlo, že když dostaneš erekci, znamená to, že mě voláš".

Smějící se dívka si muže odvede k bazénu a tam se s ním pomiluje...

Muž pak pokračuje v prohlídce klubu a navštíví saunu.

Jakmile si sedne, uprdne si. Během minuty vstoupí urostlý chlupatý muž a říká: "Volal jsi mě?"

"Ne, proč se ptáš?" odpovídá muž.

"Tak to asi musíš být v klubu nový. Tady je takové pravidlo, že když si uprdneš, znamená to, že mě voláš, abych přišel."

Nato svalovec ohne nováčka o lavičku a ošuká ho...

Poté už muž nepokračuje v procházce a rychle se vrací do přijímací kanceláře, kde jej s úsměvem vítá nahá recepční a ptá se, jak mu může pomoci.

Muž odpovídá: "Zde je má členská karta, vracím zpět klíče, členský poplatek 500 USD si můžete ponechat, odcházím.

"Ale, pane, proč tak kvapně, byl jste zde jen pár hodin a neměl jste ještě ani šanci poznat všechny naše služby a zařízení", říká recepční.

Muž na to reaguje slovy: "Poslouchejte, mě slečno, je mi 68 let, erekce se mi dostavuje tak jednou za měsíc,ale prdím každých 15 minut! Odcházím!

Bylo nebylo, manželům přišlo pozvání na maškarní večírek.

Manželku rozbolela hlava a poslala manžela, ať jde sám.

Ten, jako vzorný manžel nechtěl, ale žena ho přesvědčila, že nemá cenu, aby si večer kazil i on, ona si beztak vezme aspirin a zalehne.

Nakonec se opravdu převlékl do kostýmu a odešel.

Žena se asi hodinku prospala a zjistila, že už ji hlava nebolí.

Protože ještě nebylo zvlášť pozdě, rozhodla se, že na večírek půjde. Manžel nevěděl, jaký převlek si žena nachystala, a ta si proto řekla, že je to vítaná příležitost zjistit, jak se manžel v její nepřítomnosti baví.

Na tanečním parketu poněkud užasla - manžel dováděl, tančil hned s jednou ženskou maskou, hned s druhou, pusa tady, vášnivé obětí tamhle.

Manželka nechala svého tanečníka stát uprostřed sálu a protože vypadala sexy, samozřejmě pro ni nebyl problém upoutat manželovu pozornost na sebe.

Dovolila mu všechno, co chtěl - vždyť byla jeho poslušná manželka a tak není divu, že po chvíli zašeptal do ouška jednoznačný návrh ... Přijala a za chvíli zmizeli v zaparkovaném autě a zapomněli se. Orál a ani oblíbená poloha zezadu nebyla vynechána.

Před půlnočním odmaskováním se vytratila domů, schovala masku a šup do postele čekat, jak se z toho bude nevěrník vykrucovat. Když se manžel vrátil, ženuška seděla v posteli a četla si.

Zeptala se ho, jak strávil večer.

"Jako vždycky. Bez tebe mě to tam nebavilo, tak jsem zalezl s kamarády do ústraní do baru a tam jsme hráli celý večer poker.

Kostým jsem půjčil jednomu známému a ten mi pak moc děkoval, že tak hezký večer už dlouho nezažil..."

Karel Ch. byl svobodný chlapec, který pracoval v rodinném podniku.

Když zjistil, že zdědí veliké jmění až jeho nemocný otec zemře, tak se rozhodl, že si musí najít ženu, která by se o něj a jeho jmění starala.

Jednoho večera, na investičním mítinku, spatřil ženu neobyčejné krásy.

Na první pohled se do ní zamiloval. Přistoupil k ní a řekl: "Já možná vypadám jako obyčejný člověk, ale za pár měsíců můj nemocný otec zemře a já zdědím dvě miliardy korun."

Ohromená mladá žena si vzala jeho vizitku a za tři dny se stala jeho macechou ....... :-)

Ženy jsou daleko lepší ve finančním plánování než muži.

Ideální rodina žije v novém domku, s velkou zahradou a bazénem, zatíženém hypotékou. V garáži mají rodinný vůz pořízený na leasing, stejně jako mají na splátky vybavenou celou domácnost.

Členové rodiny jsou čtyři, otec, matka a dvě děti. Starší je kluk, mladší dcera. Otec pracuje jako ředitel firmy, a v pracovní době chodí na tenis.

Ještě že má schopnou sekretářku, která mu ochotně podá tenisáky.

Matka je žena v domácnosti, ale od rána má strašně moc práce. Musí vstávat nejpozději v pět, aby byla při servírování snídaně skládající se ze sušenek a pomerančového džusu upravená, namalovaná a svěží.

Po snídani musí doprovodit děti do školy, nesmí však zapomenout vzít s sebou do kabelky láhev aviváže, aby mohla lidem v autobuse ukázat, v čem si pere svetr.

Pak jde nakupovat, samozřejmě platí kreditní kartou.

Po návratu z nákupu uvaří oběd ze sáčku, do polévky nesmí zapomenout přidat vejce, občas ji u vaření asistuje šéfkuchař firmy, která jídla v pytlících dodává. Odpoledne má relativně volno, které tráví s kámoškama u bazénu na zahradě a mezi její největší přání patří na rozdíl od kámošek, které se chtějí vdát nebo rozvést, láhev minerálky.

Odpoledne se ze školy vracejí děti. Špinavé od čokolády a syn zamilovaný do paní učitelky, s vědomím, že se musí ještě moc a moc učit. Pak děti dovádějí s kamarády na zahradě, většinou si hrají na indiány nebo s míčem. K svačině jim pak nabídne mléko a čokoládu, což děti nechává ledově klidnými.

Dostane je až jejich babička, která vytáhne z lednice nějakou tu pochoutku s tučňákem.

Otec mezi tím, při návratu z práce způsobí dopravní nehodu, ale protože má skvělé pojištění, tak od poškozeného řidiče po hubě nedostane. Po návratu domů se otec zabývá natíráním plotu tou nejlepší barvou, do čehož mu neustále mudruje tchýně, kterou celkem vkusně uzemní.

Manželka mezi tím dovádí na zahradě s rodinným psem a nemůže si vynachválit v jak skvělé kondici a jak krásnou srst má díky granulím, kterými ho krmí.

Dcera už asi hodinu telefonuje s kámoškami, protože s telefonním tarifem, který mají, se to určitě vyplatí.

Je čas večeře. Objednávají si přes rozvoz pizzu, která je ta jediná pravá italská.

Po večeři manželka vezme totálně špinavý ubrus,na kterém jsou zbytky jídla a mapy od vína-mimochodem jediného pravého portského-postříká skvrny zázračným prostředkem a šoupne jej do pračky. Do praní samozřejmě nepřidává žádný běžný prací prášek. Když už je v té koupelně, tak na doporučení jedné paní doktorky přetře dalším zázračným prostředkem obklady a umyvadlo a pohledem na špinavý hadřík to vypadá, že už tam neuklízela minimálně pět let.

Manžel mezi tím s kamarády na pivu řeší, že ten výčepní je nějak divný.

Děti šly spát pod peřinami, jejichž povlečení je tak heboučké, protože je pral sám králík Azurit, se jim budou zdát určitě jen ty nejkrásnější sny.

Manželka si napustí vanu, přidá do ní úchvatnou pěnu, díky které se po vykoupání bude cítit tak skvěle, jako by celý den nedělala vůbec nic.

Manžel se vrací z hospody, ale protože má opět své dny, jde ještě se sousedem vypít láhev něčeho výjimečné hořkého a výjimečně dobrého.

Pak do sebe hodí modrou pilulku a přitulí se k manželce. Před tím si samozřejmě vloží do úst plátek žvýkačky pro svěží dech, protože alkohol moc vábný dech nevytvoří. No, nesmí na ženu moc dýchat, aby mu při sexu díky jeho svěžímu dechu neumrzla.

Z toho vyplývá, že v ideální rodině manžel fláká práci a po večerech pije, manželka řeší s kámoškama kraviny, děti jsou rozmazlené a pořád špinavé, neumí kulturně stolovat, mají špínu v koupelně, ale na venek se tváří, že jsou všichni strašně šťastní a spokojeni.